4. února 2012

Proč vysedáváme u videoher?


I přes veškerou medializaci her a jejich postupné začleňování do populární kultury, se toho zase tolik nezměnilo. Pořád potkáte většinu lidí, kteří si klepou na čelo a nechápou, proč za tou bednou denně sedíte. Proč ztrácíte čas tím, že bušíte do klávesnice, drtíte gamepad a třískáte do myši. Pokud tohle někdo z takových lidí čte… řeknu vám, proč to děláme.

Protože kloubí krásu s tajemstvím...



Je to interaktivní

Naprostá většina aktivních hráčů, kterou znám se shodne na jednom. Televize je nuda, rádio nás nutí pasivně poslouchat, co třeba nechceme a knížek většinou čteme tolik, že by se „klepač na čelo“ divil. Chceme prožívat, chceme tvořit a chceme zažívat. A tohle nám hry taky umožňují. Vezmou naší mysl někam, kam by se jinak podívala jenom díky knihám, ale hlavně, umožní nám na tom místě něco dělat!


Protože můžeme nakopat všechny mimozemské prdele...


Je to chytré

Abych se zase neoháněl ostatními, řeknu jenom za sebe, že díky hrám umím anglicky lépe než takových 90% mých vrstevníků. A dost možná i 90% populace České republiky obecně. Tím se rozhodně nechci chvástat, tohle je pozorování založené na potkávání lidí napříč základkou, střední, vysokou a mimo tyhle ústavy. Moje slovní zásoba, výslovnost a rozhled v jazyce by bez her nebyla ani poloviční. Zdaleka ne.

A co třeba všechny ta fakta, díla nebo narážky? Nesčetněkrát jsem se přistihnul, jak googluju něco, o čem mluvila postava ve hře. Dozvěděl jsem se tak dost věcí z historie, literatury nebo i současné kultury.
Videohry vás, aniž to mnohdy tušíte, dovedou hodně věcí naučit a poznat.



Protože zažijeme neuvěřitelně silné příběhy...


Je to chytlavé

Na dnešním trhu existuje přehršel her, které vás chytnou a nepustí. A nemyslím teď přímo gameplayem nebo grafikou. Mluvím o příběhu. A když se zadaří na takovou hru natrefit, má člověk vážný problém. Začínají mu přerůstat vousy, hromadit se nádobí a tak… Zkrátka se nedokážeme odtrhnout a napjatě sledujeme (a vytváříme!) dobrodružství našich hrdinů.

Protože zjistíme, že někdy je všechno jinak...


Je to levné

Navzdory tomu, že si spousty lidí stěžují na ceny videoher, není tak hrozné. Tisícovku dneska stojí jó nové a velké tituly. Při různých akcích, slevách na Steamu nebo výprodejích se může každý jen trochu šikovný hráč zásobit za relativně málo peněz spoustou her (klidně jen pár měsíců starých). A pořád si radši koupím novou hru, než chlast, cigára nebo trávu.

Schválně si přepočítejte, kolik hodin u hry v průměru strávíte a pak si to porovnejte s jinými zábavami. Potom hra třeba ve slevě za 10€ vypadá opravdu velmi levně.


Protože se rádi k smrti bojíme...


Je to krásné

My, co jsme na hrách vyrostli, se většinou shodneme na tom, že nás hraní jednoduše baví. Je to docela těžce popsatelný pocit, ale každý ho vnímá podobně. Když hrajeme dobrou hru, máme velmi blízko v tomu, čemu se říká pohoda (pokud zrovna náš tým v on-line FPSku nehraje jako parta Němců na zájezdě…). Hltáme další obsah hry, každý další quest a sledujeme příběhovou linku jako diví.

All in all. Hrát hry není špatné.

A lituju každého, kdo si přezíravě myslí, že hráči jsou nějaká druhořadá sbírka bláznů a chudáků.

Hraní pal!

Žádné komentáře:

Okomentovat